Diskutabilní hodnocení kvality časopisů
Časopis a web Společnosti pro dějiny věd a techniky, Praha — Journal and Web of Society for History of Sciences and Technology, Prague
kódováno v utf-8   úvodní stránka webu    úvodní stránka webu

Diskutabilní hodnocení kvality časopisů v oboru dějin vědy a techniky

Dne 12. března 2009 se na mimořádné schůzce sešli zástupci Českého národního komitétu pro dějiny vědy a techniky, Společnosti pro dějiny vědy a techniky (SDVT) a časopisu Dějiny věd a techniky (DVT), aby se zabývali aktuálními otázkami hodnocení vědy a vědců i otázkami impaktního faktoru časopisů.

Účastníci schůzky považují za důležité seznámit členy SDVT a čtenáře DVT s iniciativou britské Royal Society, k níž se připojily i další evropské subjekty a která je namířena proti snahám redukovat hodnocení vědeckého bádání na kvantifikaci výsledků vědecké práce. Iniciativa vyústila v prohlášení padesáti šesti editorů prestižních časopisů z oborů dějin vědy, techniky a medicíny, kteří žádají o vyškrtnutí ze seznamu Evropského referenčního indexu v humanitních vědách (European Reference Index for the Humanities, ERIH). Na plenárním zasedání European Society for the History of Science (ESHS), které se konalo ve Vídni v září 2008 u příležitosti konference ESHS, seznámil s tímto prohlášením přítomné evropské historiky vědy a techniky prof. Robert Fox z Oxfordu. Iniciativa vyvolala zasloužený ohlas. Prohlášení je v anglickém originále otištěno jako Editorial ve všech časopisech, jež se k výzvě připojily. Český překlad pro čtenáře DVT připravila proděkanka Filozofické fakulty UK PhDr. Pavlína Šaldová, PhD.

Upozorňujeme v této souvislosti též na věcný článek prof. MVDr. Evy Baranyiové, který vyšel v časopise Vesmír 88, 3/2009, str. 154, informující mj. o chystané zářijové konferenci European Association of Science Editors (EASE). Konference se bude věnovat nebezpečí zneužívání a zkreslování bibliometrických indexů v hodnocení vědecké práce (více na www.ease.org.uk).

Hrozba časopisům: společná odpověď editorů z dějin vědy, techniky a medicíny

Žijeme v době měření. Všude kolem nás se věci standardizují, kvantifikují, měří. Akademici, kteří se zabývají fungováním vědy a techniky, to jistě považují za zásadní a vzrušující praktický, kulturní a intelektuální jev. Analýza kořenů a významů měření a scientometrie tvoří podstatnou část toho nejlepšího z poznatků v našem oboru minimálně v posledním čtvrtstoletí. Coby profesionálové ve spojitých disciplinách, jež konstituují obor zabývající se historií a metodologií vědy, víme, jak zásadní, problematický a nejistý může být proces zobrazování či postihování přírody a společnosti prostřednictvím stupnic, tříd a čísel.
Jsme nyní konfrontováni se situací, ve které je náš vlastní výzkum podroben zdánlivě přesnému účetnictví, které provádějí svémocné a nevypočitatelné agentury. Někteří z vás jistě již vědí o plánovaném Evropském referenčním indexu v humanitních vědách (ERIH), iniciativě, která vzešla z Evropské nadace pro vědu. ERIH je pokusem třídit časopisy humanitních věd, „dějiny a filozofii vědy“ nevyjímaje. Iniciativa navrhuje ligovou tabulku odborných časopisů, s první, druhou a třetí ligou. Podle Evropské nadace pro vědu je „cílem ERIH v počáteční fázi identifikovat a vyzdvihnout prvotřídní evropský společensko-vědní výzkum publikovaný ve vědeckých časopisech, pokud možno ve všech evropských jazycích“. Má se za to, že „ERIH bude páteří rozvinutého systému vědeckých informací o společenských vědách“. Předpokládá se tedy, že ERIH bude dodávat institucím poskytujícím peněžní prostředky a dalším agenturám v Evropě i jinde domněle přesné údaje o kvalitě výzkumu. Stručně řečeno, je-li výzkum publikován v prvoligovém časopise, bude uznán jako prvotřídní. Pokud se objeví někde v nižších ligách, bude podle toho hodnocen (a nefinancován).
Tato iniciativa je naprosto pochybná svým pojetím i provedením. Zvažme jen hlavní otázky týkající se zodpovědnosti a průhlednosti. Na postup při tvorbě seznamu časopisů v oboru historie a metodologie vědy dohlížel čtyřčlenný výbor (seznam členů je nyní uveden na http://www.esf.org/research-areas/humanities/research-infrastructures-including-erih/erih-governance-and-panels/erih-expert-panels.html). Takový výbor nelze považovat za reprezentativní. Nebyl vybrán na základě konzultací s žádnou z četných oborových organizací, které v současnosti obor reprezentují, jako např. the European Association for the History of Medicine and Health, the Society for the Social History of Medicine, the British Society for the History of Science, the History of Science Society, the Philosophy of Science Association, the Society for the History of Technology nebo the Society for Social Studies of Science. Redaktoři časopisů byli o tomto procesu a příslušných kritériích informováni opožděně, či byli pouze požádáni, aby o svých publikacích poskytli informace. Neuvádějí se žádné údaje o prostředcích, pomocí kterých byl seznam sestaven, ani o tom, jak bude v budoucnu spravován.
ERIH vyplývá ze zásadního nepochopení toho, jak se výzkum provádí a zveřejňuje v našem oboru, a v oblasti humanitních věd obecně. Kvalitu časopisů nelze oddělit od jejich obsahu a způsobu recenzovaní. Skvělý výzkum lze publikovat kdekoliv a kterémkoliv jazyce. Skutečně průlomový výzkum vzejde s větší pravděpodobností z okrajových, odštěpeneckých či nečekaných zdrojů než ze zavedených zdrojů zahnízděných v hlavním proudu. Naše časopisy jsou rozmanité, různorodé a rozdílné. Některé jsou určeny širokému a mezinárodnímu okruhu čtenářů, v jiných je obsah specializovanější a zaměřen na okruh užší. Záběr časopisů a jejich čtenářstvo nevypovídají o intelektuální kvalitě obsahu naprosto nic. ERIH ovšem zaměňuje internacionální charakter za kvalitu způsobem, který je obzvláště předpojatý vůči specializovaným časopisům a časopisům v jiných jazycích než v angličtině. Ve zprávě z nedávné doby Britská akademie v uvážlivě zdrženlivém vyjádření dochází k závěru, že „Evropský referenční index v humanitních vědách (ERIH) v podobě, jak je nyní koncipován, nepředstavuje spolehlivý způsob, kterým je možné měřit publikace v oborovém recenzním řízení (peer-review)“ (Peer Review: the Challenges for the Humanities and Social Sciences, září 2007: http://www.britac.ac.uk/reports/peer-review). Aktivity jako ERIH se tak snadno stávají proroctvími, která naplňují sama sebe. Pokud opatření jako ERIH budou přijata coby způsob měření orgány, které poskytují finance, a dalšími agenturami, pak mnozí v našem oboru dojdou k závěru, že musí nutně omezit svou publikační činnost na prvoligové časopisy. Budeme tak mít k dispozici méně časopisů, menší různorodost, a o to chudší náš obor bude.
Tak jako mnohé další časopisy v našem oboru, i náš časopis dospěl k závěru, že se tohoto nebezpečného a zavádějícího podniku účastnit nechceme. Tento společný úvodník je vydáván v časopisech napříč obory dějin vědy a dějin metodologie vědy jako výraz našeho kolektivního nesouhlasu a odmítnutí, aby náš obor byl spravován a hodnocen tímto způsobem. My, a mnozí další, jsme požádali tvůrce ERIHu, aby náš titul ze svých seznamů vyňali.
  • Michael Hoskin (Journal for the History of Astronomy)
  • Hanne Andersen (Centaurus)
  • Roger Ariew & Moti Feingold (Perspectives on Science)
  • A. K. Bag (Indian Journal of History of Science)
  • June Barrow-Green & Benno van Dalen (Historia Mathematica)
  • Keith Benson (History and Philosophy of the Life Sciences)
  • Marco Beretta (Nuncius)
  • Michel Blay (Revue d’Histoire des Sciences)
  • Johana Blecker (Medizinhistorisches Journal)
  • Cornelius Borck (Berichte zur Wissenschaftsgeschichte)
  • Geof Bowker & Susan Leigh Star (Science, Technology and Human Values)
  • Massimo Bucciantini & Michele Camerota (Galilaeana: Journal of Galilean Studies)
  • Jed Buchwald & Jeremy Gray (Archive for History of Exact Sciences)
  • Vincenzo Cappelletti & Guido Cimino (Physis)
  • Cathryn Carson (Historical Studies in the Natural Sciences)
  • Mark Clark &Alex Keller (ICON)
  • Roger Cline (International Journal for the History of Engineering & Technology)
  • Stephen Clucas & Stephen Gaukroger (Intellectual History Review)
  • Hal Cook & Anne Hardy (Medical History)
  • Leo Corry, Alexandre Métraux & Jürgen Renn (Science in Context)
  • Brian Dolan & Bill Luckin (Social History of Medicine)
  • Hilmar Duerbeck & Wayne Orchiston (Journal of Astronomical History & Heritage)
  • Moritz Epple, Mikael Hård, Hans-Jörg Rheinberger & Volker Roelcke (NTM: Zeitschrift für Geschichte der Wissenschaften, Technik und Medizin)
  • Paul Farber (Journal of the History of Biology)
  • Mary Fissell & Randall Packard (Bulletin of the History of Medicine)
  • Robert Fox (Notes & Records of the Royal Society)
  • Marina Frasca Spada (Studies in History and Philosophy of Science)
  • Steven French (Metascience)
  • Jim Good (History of the Human Sciences)
  • Willem Hackmann (Bulletin of the Scientific Instrument Society)
  • Robert Hallieux (Archives Internationales d’Histoire des Sciences)
  • Bosse Holmqvist (Lychnos)
  • Rod Home (Historical Records of Australian Science)
  • Ian Inkster (History of Technology)
  • Nick Jardin (Studies in History and Philosophy of Biological and Biomedical Sciences)
  • Trevor Levere (Annals of Science)
  • Bernard Lightman (Isis)
  • Christoph Lüthy (Early Science and Medicine)
  • Michael Lynch (Social Studies of Science)
  • Stephen McCluskey & Clive Ruggles (Archaeoastronomy: The Journal of Astronomy in Culture)
  • Peter Morris (Ambix)
  • Iwan Rhys Morus (History of Science)
  • E. Charles Nelson (Archives of Natural History)
  • Ian Nicholson (Journal of the History of the Behavioural Sciences)
  • Kathy Olesko (Osiris)
  • Liliane Pérez (Documents pour l’Histoire des Techniques)
  • John Rigden & Roger H. Stuewer (Physics in Perspective)
  • Julio Samsó (Suhayl: Journal for the History of the Exact and Natural Sciences in Islamic Civilisation)
  • Simon Schaffer (British Journal for the History of Science)
  • Norbert Schappacher (Revue d’Histoire des Mathématiques)
  • John Staudenmaier S.J. (Technology and Culture)
  • Claire Strom (Agricultural History)
  • Paul Unschuld (Sudhoffs Archiv)
  • Peter Weingart (Minerva)
  • Stefan Zamecki (Kwartalnik Historii Nauki i Techniki)
  • Huib Zuidervaart (Studium: Tijdschrift voor Wetenschaps- en Universiteitgeschiedenis / Revue de l’Histoire des Sciences et des Universités)

Stránka aktualizována: 2009-03-27

© M. Barvík 2008